Středověká Francie

23. srpna 2009 v 21:44 | Avreya |  Moje povídky
Tak právě teď jsem dopsala povídku na zadané téma:
"Představte si, že jste se zničehonic probudili ve středověké Francii. Nacházíte se v nějakém zapadlém městečku, jehož jméno neznáte, a vidíte, jak se na náměstí chystá upálení čarodějnice. Co si budete myslet? Jak zareagujete?"
Mě osobně ta má povídka přijde trochu divná, ale byla narychlo sepsaná do soutěže na jedné mojí oblíbené stránce (Bradavice), tak posuďte sami


Co má znamenat ten povyk? Co se to děje? V hlavě se mi ozývá vzdálený křik a tak ospale otevřu oči. Rozhlížím se po pokoji a... Vůbec nejsem u sebe doma. Pomalu se posadím a pozoruji dřevené stěny, v rohu pokoje slámu a na stěně jedno obyčejné zátiší s jablkem, navíc nedokončené. Kde to proboha jsem?
Vstanu a rozhlížím se po svém oblečení, na kusu dřeva, který má pravděpodobně sloužit jako židle, najdu otrhané oblečení. Jediné, co leží na ošuntělém stole, stejně jako doma, je má hůlka. Nechápavě se do obléknu, zastrčím si do vnitřní kapsy šatů svou hůlku a vyjdu ven pátrat po původci toho rozruchu.
Procházím temnými uličkami mezi obyčejnými středověkými domky až dojdu na "náměstí". Všude okolo byly zapadlé a polorozpadlé domky. Na onom náměstí se shromáždil obrovský dav a tak se skrz něj prodírám až do samotného středu náměstí. Ze všech stran slyším pohoršené mumlání a vtom si uvědomím že mluví francouzsky. Vyjeveně se na chvíli zastavím a přemýšlím. Je nějak možné, že bych se objevila ve středověké Francii? Pravděpodobně to možné je, poněvadž já právě stojím uprostřed starého francouzského náměstí a okolo mne se tlačí francouzský dav, který mi najednou připadá rozzlobený. Prodírám se tedy dál do středu dění.
Uprostřed náměstí se na kamenné dlažbě skví dřevěná hranice a na ní dlouhý kůl. Okolo hranice stojí seriózní muži držící v rukou sáhodlouhé pergameny a rozhlíží se po davu. Bezděčně sáhnu do vnitřní kapsy, kde mám hůlku a přiblížím se k upjatému muži a červené čepičce.
"Promiňte, ale... Co se to tady děje?"
"Kde jste byla posledních několik let děvenko? Je to čarodějnice a právě se ji chystáme upálit, jako všechny ostatní," zamračil se na mě a já o krok ustoupila.
Zkoumavě se rozhlédnu a hledám onu čarodějnici. Stála poblíž, svázaná a s roubíkem v puse. Slušně jsem upjatému muži poděkovala a nenápadně jsem přistoupila k ženštině a potichu zašeptala:
"Jsem na tvé straně. Ty jsi opravdová čarodějnice?" Opatrně jsem jí vyndala roubík z pusy. Žena se potichu zasmála a pověděla:
"Jistěže jsem čarodějnice. A ať si mě třeba stokrát upálí, já stejně nezemřu," pohrdavě si odfrkla a zkoumavě si mě prohlížela. "A co ty jsi zač? Nikdy jsem tě tady neviděla."
"Ehm, já jsem... Abych pravdu řekla, taky čarodějka, ale přišla jsem... odjinud," řekla jsem. Tušila jsem, že by znělo věru podivně, kdybych jí pověděla, že jsem z jiné doby a z jiné země.
"Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se raději.
"Jsem Vendelína Výstřednice, a ty?" Žena se na mě usmála.
"Jmenuji se Avreya. Počkejte..." zamyslela jsem se. Vtom mi svitlo: "O vás já jsem přece četla v Dějinách čar a kouzel středověku! Vy jste ta žena, co se po svém prvním upálení nechala upalovat schválně, protože její kouzlo oheň odpuzovalo! Samozřejmě že si mudlové ničeho nevšimli..." zašeptala jsem důrazně.
"Ale, takže já se dostanu do Dějin čar a kouzel? No vida," zasmála se. "Ale teď mi strč honem ten roubík do pusy Avreyo, jde si pro mě komise," uchechtla se.
Vrátila jsem jí roubík a o kousek poodešla. Pro Vendelínu si opravdu přišli přísně vyhlížející muži a šli ji přivázat ke kůlu. Vendelína se jen posměšně smála, zatímco upjatý muž četl ortel - rozsudek k upálení za provozování čarodějnictví. Jeden muž přinesl zapálenou louči a přidržel ji k dřevěné hranici, která začala ihned hořet. Vendelína začala křičet bolestí, avšak já hned poznala, že jsou to jen předstírané výkřiky. A vtom se mi zamotala hlava a já upadla do nevědoucího spánku...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tondy tondy | Web | 23. srpna 2009 v 21:53 | Reagovat

Mi ta povídka příjde velice povedená :-)

2 ~Hermione~ ~Hermione~ | Web | 24. srpna 2009 v 11:33 | Reagovat

KráSné

3 Karolííí Weasley Karolííí Weasley | Web | 24. srpna 2009 v 12:32 | Reagovat

ahojky na blog si mi psala o spřátelení...jasně ráda spřátelím co chceš na diplomek??

4 Avreya (webmiss) Avreya (webmiss) | E-mail | Web | 24. srpna 2009 v 12:37 | Reagovat

To Tondy & Hermione: Děkuju moc :))
To Karolííí: jůů, děkuju moc :) pokud možno Freda a George :))

5 Karolííí Weasley twé eSBé které tě lawuje♥ Karolííí Weasley twé eSBé které tě lawuje♥ | Web | 24. srpna 2009 v 15:40 | Reagovat

máš u mě diplomek...

6 wikolka wikolka | Web | 24. srpna 2009 v 17:44 | Reagovat

ahoj u mě je bleskovka a jedno upozornění. tak se koukněte je to http://letopisynarnie-harry-stmivani.blog.cz/0908/bude-zacinat-skola-a-prvni-bleskovka#komentare
moc krásná povídka

7 Kajuse Kajuse | Web | 26. srpna 2009 v 13:02 | Reagovat

Ahoj lidišky. Na mém blogu právě začala soutěž o blog s nej dessem. Zapojte se a buď se přihlašte nebo hlasujte pro nejhezčí blog na www.Kajusinsimsclub.blog.cz Tak si začněte schánět hlásky, protože soutěž ukončuji dne 31. října:-). PS: Hledám i SBčka:-) Zápis končí 1. září a pak nastává měsíc hlasování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama